osobní blog nejen o cestování
Odkazy
Další odkazy
O mně
Po létě stráveném na táboře v Americe a osmi měsících v židovské rodině v Londýně jako au-pair jsem začala víc cestovat a své zážitky se snažím zprostředkovat druhým skrz mé články.
Odkazy
Další odkazy
O mně
Po létě stráveném na táboře v Americe a osmi měsících v židovské rodině v Londýně jako au-pair jsem začala víc cestovat a své zážitky se snažím zprostředkovat druhým skrz mé články.
Londýňané mají to štěstí, že mohou navštěvovat většinu muzeí zdarma, a to také doporučím vám. Ačkoli mě procházení po muzeích do té doby nebavilo, v Londýně jsem si to docela oblíbila, hlavně proto, že jsem tam mohla kdykoli, na jakkoli dlouho a kolikrát jsem chtěla. Začnu asi nejznámějším britským muzeem:
Pokračovat ve čtení
Na typicky britská jídla jsem musela přijít víceméně sama, jelikož každý vám řekne akorát „snídaně a čaj“. Já však zjistila, že toho je mnohem více:
Pokračovat ve čtení
Tuto sérii článků bych ráda věnovala tomu, co jsem v Anglii zažila a co bych doporučila. Doporučila bych vlastně všechno, protože každý zážitek a zkušenost se hodí, ale pojďme se na to podívat trochu podrobněji.
Pokračovat ve čtení
Příjezd do Budapeště nás zaskočil hodinovým předstihem, a tak jsme se v půl 6 ráno vydaly k nejbližšímu občerstvení na snídani. Jelikož jsme očekávaly, že hlavní město bude disponovat něčím jako „nepřetržitý provoz“, překvapilo nás, že víceméně celé město nebylo ve městě. Obchody zavřené, ulice prázdné a tak jsme se nejdříve na benzině zcivilizovaly po téměř sedmihodinové cestě a následně přesunuly z nádraží do centra, kde jsme očekávaly větší úspěch. Chyba lávky.
Pokračovat ve čtení
Když jsem si v březnu na internetu všimla, že brácha nahrál na youtube.com pár videí, kde zpívá a hraje na kytaru s kamarádem Matějem, moc jsem to neřešila a spíš jsem byla ráda, že se s ním konečně můžu pochlubit u kamarádek z Anglie. Poté, co jsem Patrikovi citovala chválu jedné z nich, mi jen tak mezi řečí oznámil, že tyto videa nahrál jako přihlášku do soutěže Czechtalent Zlín. Co to ta soutěž Czechtalent je, a že vůbec něco takového existuje, jsem si musela zjistit.
Pokračovat ve čtení
Do Skotska jsme se vydaly na základě kamarádčiny touhy tuto oblast Británie navštívit a zároveň také proto, že se v rámci židovských tradic objevil svátek pesah, během nějž dostávají au-pairky obvykle volno, jelikož se v domě nesmí vařit. Plánování trasy, výběr hostelů, zarezervování autobusů a další zařizování nám zabralo zhruba tři dny neustálého projíždění internetu, nicméně nakonec jsme měly vše připraveno a mohly jsme vyrazit na cestu.
Pokračovat ve čtení
Dnes bych Vám ráda vyprávěla jeden z nejlepších a zároveň nejzajímavějších zážitků, co mě v Londýně potkal. Ačkoli jsem navštívila i Hampsteadské divadlo a hru Hello/Goodbye, která byla super už jen proto, že měla titulky, takže se mi lépe rozumělo, přesto muzikál měl příběh, a to nejen samotné představení, ale celková situace. No posuďte sami.
Pokračovat ve čtení
Nevím, kolik toho tak lidé o židech vědí, já však při příjezdu do rodiny nevěděla zhola nic. Možná i proto, mi to všechno přišlo zajímavé. Nyní ovšem mám trochu zmatek v tom, co vše byly výsady židů, a co Britů. Židů je v Londýně neuvěřitelně moc a já navíc bydlela v židovské oblasti, takže jsem pomalu nikoho jiného nepotkávala. 9 z 10 češek, co jsem tam potkala, byly v židovských rodinách, které se lišily pouze mírou dodržování zvyků a má rodina patřila mezi ty ortodoxnější.
Pokračovat ve čtení
Druhý článek se bude týkat rodiny, u které jsem těch téměř 8 měsíců žila.
„Moje“ rodina se skládala z rodičů a dvou chlapců (11 a 13 let). Otec (53) byl vedoucí právního oddělení a paní (51), původem Američanka, pracovala jako manažerka prodeje. A měla bych asi upozornit, že to byli židé. Od toho se potom odvíjelo téměř vše.
Pokračovat ve čtení
Předem musím upozornit, že tento článek vznikl na základě mých vlastních zkušeností. Nebyla jsem všude a asi jako každý člověk jsem ovlivněna subjektivním pohledem na věc.
Pokračovat ve čtení