Londýňané mají to štěstí, že mohou navštěvovat většinu muzeí zdarma, a to také doporučím vám. Ačkoli mě procházení po muzeích do té doby nebavilo, v Londýně jsem si to docela oblíbila, hlavně proto, že jsem tam mohla kdykoli, na jakkoli dlouho a kolikrát jsem chtěla. Začnu asi nejznámějším britským muzeem:
National Gallery – na toto muzeum nejčastěji a nejraději vzpomínám. Návštěvu doporučuji. Sídlí přímo v srdci Londýna na Trafalgar Square a vstupné je zadarmo. Uvnitř se nacházejí nejrůznější obrazy od různých slavných malířů a i já jsem se na čas v umění začala orientovat a poznávat styly uznávaných umělců. Bohužel jsem to do dnešních dnů již všechno pozapomněla. Utkvěl mi pouze styl „Monet“. Když jsem se pak ocitla před obrazem Madona ve skalách, vůbec jsem nechápala, jak je možné, že obraz je tady, když v Šifře Mistra Leonarda je zmíněno, že je v Louvre v Paříži. Odpověď jsem našla na wikipedii. Ony totiž existují ty obrazy dva. Po návštěvě Louvre musím konstatovat, že britská (modrá) verze je hezčí. 🙂 A asi bude i mladší, jelikož není tak tmavá. Každopádně jsem tady pochopila, čímže ten Leonardo vlastně zaujal, když maloval stejně jako mnozí další. On totiž nemaloval stejně. Jemné a propracované rysy postav, příjemné záhyby na oblečení a nenásilné barvy na obrazech ostatních malířů nenajdete. I když nechápu, co všichni vidí na Moně Lise. Myslím, že Da Vinci se zaměřoval spíš na propracovanost postav než na zachycení situace jako mnozí ostatní malíři.
National Portrait Gallery – leží hned za Národní galerií, nicméně se tam ani nemusíte obtěžovat. Všude možně visí nejrůznější portréty neznámých lidí a z celého rozlehlého muzea budete znát tak čtyři.
Tate Britain – zde je vystaveno pouze britské umění a musím říct, že často docela povedené. Je seřazeno chronologicky, takže jakmile si odbydete náboženskou tématiku od data vynálezu štětce a barvy, objevíte obrazy krajin, lidí, situací a míst. Je na nich všechno možné a odnesete si od nich hlavně příjemný dojem.
Tate Modern – šílená stavba se šílenými instalacemi uvnitř. Nekecám. Jestli se chcete divit, jestli je to vůbec možné, tak tam zajděte. Vejce uprostřed rozbité malé televizky, modrá tečka na stěně, rozházené kusy potrubí… Je toho hodně, co se nedá chápat, a návod vám nikdo nedá. Moderní umění je prostě něco, čemu jsem na chuť nepřišla. Onen „dojem“, který mi mají díla dát, je totiž většinou stejný: „A tohle je co??“.
Museum of London – toto muzeum je moje oblíbené. Jde chronologicky a od pravěku a prvních nálezů života v oblasti Londýna se dostanete až do současnosti. Velice působivé muzeum, které vás provede dějinami, módou i katastrofami jednoho z nejvýznamnějších měst světa. V době mé návštěvy zde byla i dočasná výstava Sherlocka Holmese, nicméně ta už byla zpoplatněná.
Science Museum – pro milovníky vědy jistě úžasné muzeum plné drátů a polorozebraných věcí. Prošla jsem ho celé a asi tam budu muset jít znovu, protože si nevzpomenu na jedinou věc, co jsem tam viděla nebo pochopila. 🙂
British Museum – tam jsem šla sama. A bylo tam toho tak strašně moc, že jsem ho ani celý neprošla a neměla jsem už ani sílu se sem vrátit. Z této návštěvy si ale pamatuju jeden exponát, který mě nejvíce zaujal, a tím byla Rosettská deska. Úžasná věc, díky které byly rozluštěny hieroglyfy. Koupila jsem si i suvenýr s rosettskou tématikou a stále mě fascinuje.
Somerset House – rozlehlá výstava umění v několika částech obrovské budovy. Neprošla jsem ji celou, ale pamatuji si zajímavě vyvedené malby na stropech. Návštěvu však můžete vynechat.
Wellcome Collection – šla jsem kolem, zahlédla plakát s pozvánkou na výstavu „Undress your mind“ Institutu sexuologie, a tak jsem šla dovnitř. 😀 Výstava se zaměřovala především na historii erotiky, a tak jsem mohla vidět spoustu sexuálních pomůcek z velmi primitivních materiálů stejně jako starodávné hambaté obrázky. Hluboký dojem ve mně ale výstava nezanechala. Více zaujala výstava lidského těla, která je zde permanentně. Nejvíce mě však bavil krámek se suvenýry, kde jsem narazila na neuvěřitelné množství zajímavých věcí a her. Podobné „wow“ jako když přijdete poprvé do obchodu Flying Tiger. 🙂
Natural History Museum – upřímně jsem z tohoto muzea neodcházela ohromená. Muzeum je na rozdíl od newyorského velice podrobné a tím pádem i velice únavné. Prošli jsme pouze Red-zone, která zachycovala kameny, sopky a Zemi jako takovou. Z dinosauří sekce si pamatuji akorát skvělého hejbajícího se dinosaura, jinak mě však zvířátka a kytičky nezaujaly a muzeum jsme celé ani neprošli.
