Neuschwanstein – zámek všech zámků
Co je to Neuschwanstein správně zodpoví jen malé procento lidí, přesto nejpopulárnější obrázek zámku z puzzlí zná snad každý. Přesně tam jsme se rozhodli strávit červencové svátky.
Pokračovat ve čteníosobní blog nejen o cestování
Odkazy
Další odkazy
O mně
Po létě stráveném na táboře v Americe a osmi měsících v židovské rodině v Londýně jako au-pair jsem začala víc cestovat a své zážitky se snažím zprostředkovat druhým skrz mé články.
Odkazy
Další odkazy
O mně
Po létě stráveném na táboře v Americe a osmi měsících v židovské rodině v Londýně jako au-pair jsem začala víc cestovat a své zážitky se snažím zprostředkovat druhým skrz mé články.
Co je to Neuschwanstein správně zodpoví jen malé procento lidí, přesto nejpopulárnější obrázek zámku z puzzlí zná snad každý. Přesně tam jsme se rozhodli strávit červencové svátky.
Pokračovat ve čteníPo takovém dnu jsme byli samozřejmě unavení, a tak jsme náročný čtvrtek zvládali jen stěží. Vyrazili jsme totiž do slavného Versailles.
Pokračovat ve čteníPaříž jsme si vybrali jako destinaci naší svatební cesty. Věděli jsme, že je to trochu kýčovité, a právě proto se nám to líbilo. Romantika na líbánkách přece musí být. 🙂
Můj (dnes už) manžel Paříž navštívil asi o 12 let dříve s cestovní agenturou a na mě tato zkušenost stále čekala.
Pokračovat ve čteníPo vjezdu do Belgie byl trochu poznat rozdíl mezi dálnicemi. Nizozemské byly široké, několikapruhové a rovné. Belgické naproti tomu byly ve stavu podobném dálnicím v Česku – díry, záplaty a hrboly. Také kolem Bruselu začalo jezdit o mnoho více kamionů.
Pokračovat ve čteníAčkoli jsme původně navštívit květinový park Keukenhof neplánovali, protože v březnu toho ještě moc nekvete, když nám zbývala chvilka času a trochu jsme si o tom přečetli, zjistili jsme, že je park otevřený vždy pouze 3 měsíce v roce a máme docela štěstí, že se otevřel zrovna pár dní před naším příjezdem. Byla by tedy škoda jej nenavštívit, ačkoli vstupenky nejsou zrovna levné.
Pokračovat ve čteníRozhodli jsme se tentokrát navštívit státy Beneluxu, a jelikož se loni dovolená autem osvědčila, vybrali jsme si tento způsob cestování i letos. Víme totiž, že v této oblasti není pouze jedno město, které stojí za to, ale celá oblast je něčím zajímavá. Stejně jako loni jsme si za pomoci nejrůznějších internetových článků naplánovali dopředu celou dovolenou (nejlepší web, který vždy využívám, je cestyposvete.cz), tentokrát jsme si však zarezervovali pouze první noc po dojezdu autem a další dvě noci v Amsterdamu, jelikož tam je ubytování drahé a den předem bychom nemuseli nic kloudného sehnat. Zbytek byl čistě variabilní a záležel na situaci.
Pokračovat ve čteníDo Benátek jsme odjížděli už novějším Flixbusem a po čtyřhodinovém přejezdu se ubytovali v novém a moderním hotelu, kde ale bohužel nešla vypnout centrální klimatizace. Benátky jako takové byly vzdálené cca půl hodinu cesty autobusem za 1,50 € a bydleli jsme mimo centrum proto, že ubytování přímo v Benátkách bylo zbytečně drahé a zastávka autobusu byla opravdu kousíček od hotelu.
Pokračovat ve čteníNa úterý jsme měli koupené lístky do Pisy, a tak jsme téměř neoznačeným autobusem s nefunkčními pásy a flekatými sedačkami v devět hodin opustili Florencii.
Po příjezdu do Pisy nás obklopil klid a mír. 😀 Na rozdíl od přelidněné Florencie s turisty uvězněnými v centru zde byly stromy, domy nebyly nalepené na sobě a celkově město působilo pohodovým dojmem.
Tentokrát jsme se vydali po stopách Brownova Inferna. Jelikož jsme již měli za sebou Řím, Miláno i Veronu, zbývající Florencie a Benátky nám nedaly pokoj. Opět jsme si tedy zařídili ubytování i dopravu a mohli jsme vyrazit.
Pokračovat ve čteníČtvrteční den patřil Milánu. Po přejezdu italských hranic člověk také hned pozná, že už není ve Švýcarsku. Narozdíl však od prapodivných francouzských pravidel se zdá, že Itálie pravidla nemá. Nicméně tento chaos funguje.
Pokračovat ve čtení