Benelux – Nizozemsko, Belgie

Ačkoli jsme původně navštívit květinový park Keukenhof neplánovali, protože v březnu toho ještě moc nekvete, když nám zbývala chvilka času a trochu jsme si o tom přečetli, zjistili jsme, že je park otevřený vždy pouze 3 měsíce v roce a máme docela štěstí, že se otevřel zrovna pár dní před naším příjezdem. Byla by tedy škoda jej nenavštívit, ačkoli vstupenky nejsou zrovna levné.

K parku jsme přijeli asi čtvrt hodiny po otevírací době a parkoviště bylo obrovské. V tu dobu na něm parkovalo pouze cca šest aut včetně nás. Tuto denní dobu však naprosto doporučuji, jelikož již po dvou hodinách, kdy jsme opouštěli park, se areál zaturistil tak, že vyfotit se s kytičkami, které se vám líbí, bez cizích lidí v záběru se stává mission impossible. My jsme sice parkem procházeli v trošku chladnější době, zato pouze s několika ranními ptáčaty. Dva pavilony obsahují květinové vazby a dekorace, které potěší každé oko. Můžete vidět nazdobený svatební stůl, květinový kočár či svatební šaty s liliemi. Ve třetím pavilonu pak můžete vidět tisíce nejrůznějších tulipánů všech tvarů, barev a velikostí. Polovina pavilonu při našem příjezdu nebyla ještě vykvetlá, i tak se však jednalo o dechberoucí výstavu. Dále jsme v parku mohli obdivovat holandský mlýn, porcelánový koutek, amorův koutek a přešli jsme také jezírko po dřevěných kolečkách. Zbytek parku obsahuje zelené trávníky s vysázenými květinami, ze kterých jsme pořádně vykvetlé viděli snad pouze narcisy. V hlavní sezóně tyto stráně musejí být úžasné. Těch (v době naší návštěvy) 18€ za vstup opravdu nelituji, a to jsem neviděla zdaleka všechno. O měsíc či dva později je v parku sice vidět víc, nicméně o to více lidí potkáte.

Keukenhof

Následně jsme se vydali na další větrné mlýny, tentokrát do Kinderdijku, zapsaného v seznamu UNESCO. Tento areál je také přístupný zdarma, zde ale stojí za to koupit si vstupenku do dvou otevřených mlýnů. Nenechte se ale vylekat procházkou, která vás k nim čeká. V prvním mlýně jsme se dozvěděli o rodině, která v něm kdysi žila, a druhý mlýn byl zaměřen na areál všeobecně – hlavně na prvotní účel mlýnů v oblasti. Pomáhají odvodnit oblast, která leží pod výškou hladiny moře. V těchto mlýnech si člověk dokázal lépe představit, jak se dřív žilo. Já tím byla fascinovaná. Zaanse Schans bych ale doporučila více, pokud by si člověk musel vybrat.

Kinderdijk

Další naší zastávkou byl Rotterdam, o kterém jsme předem věděli, že není vůbec historicky založený, jelikož byl po válce nově vystavěn. Co nás ale překvapilo, bylo, že byl i tak moc krásný. Haag byl také rádoby moderní, ale takovým nehezkým stylem. Zato v Rotterdamu jsme si užili procházku po břehu řeky Mázy i v dešti. Procházeli jsme mezi všemi světovými vlajkami, mezi nimiž jsme nakonec našli i tu českou, a obdivovali jsme nedaleké mosty – červený Willemsbrug a bílý Erasmusbrug, jež je netypicky zavěšen pouze na jedné straně. Nezapomněli jsme si ani projít slavné žluté domky Blaakse Bos. Kvůli špatnému počasí jsme však nedohlédli na slavnou věž Euromast, ani jsme nešli do Fenix Food Factory. Město nám i tak nabídlo dostatek zajímavostí.

Rotterdam – Erasmusbrug

Ještě než jsme definitivně opustili Nizozemsko, rozhodli jsme se zastavit se v městečku Baarle-Nassau a Baarle-Hertog. Jedná se o unikátní místo, kde část města náleží Nizozemsku a část Belgii. Leží vlastně v Nizozemsku a obsahuje několik belgických oblastí. V praxi to znamená, že někdo může mít polovinu domu v jednom státě a druhou v druhém. Všude jsou pak k vidění na zemi nakreslené hraniční čáry, právě k nimž jsme se vydali. Více si můžete přečíst na wikipedii.

Hraniční čára mezi Nizozemskem a Belgií

Odtud jsme už putovali do belgických Antwerp. Zde jsme konečně ochutnali tradiční silné belgické hranolky a budete-li v Antwerpách i vy, obchůdek Fritkot Max vám vřele doporučím. Centrum nabízí i několik krásných náměstí a domků, avšak při naší návštěvě byla velká část města v rekonstrukci, a tak jsme si z něj silné zážitky (kromě hranolků :)) neodnesli.

Antwerpy

Po příjezdu do Brugg jsme chvíli nejistě hledali námi vybrané parkoviště. Po úspěšném zaparkování jsme ale mohli ukázat lístek od parkování na autobusovém nádraží a dostat zdarma lístky na autobus, který nás dovezl do centra. Hned po vystoupení z MHD nás město okouzlilo. Bylo upravené, čisté a vzdušné. Navštívili jsme katedrálu sv. Spasitele, několik krásných náměstíček, Zvonici, dlážděné uličky, barevné domečky…

Bruggy

Čím déle jsme se městem procházeli, tím více se nám i přes nepřízeň počasí líbilo. Zpětně můžu říct, že nejhezčí z celé Belgie byly právě Bruggy. Zdejší architektura byla úžasná. Věžičky, cihličky, okýnka, kytičky…

Brugge

Navíc město disponuje také projektem Historium, který jsme kvůli ceně bohužel nenavštívili. Nápad přenést se do jednoho dne v 15. století mě však maximálně zaujal. Nakonec jsme ještě ochutnali tradiční belgické vafle a vyrazili na poslední středeční zastávku – k moři do Oostende. Nejprve nás po příjezdu na místo trochu vyděsilo, že žádnou vodu nevidíme, pak jsme ale použili mozek a vystoupali na kopec. 😀 Kvůli dešti a větru jsme přímo na pláž nesešli, nicméně ten pohled a pocit stály za to. Vedle stála dokonce i Napoleonova pevnost, kterou jsme zprvu téměř přehlédli, takže ztráta času to rozhodně nebyla.

Severní moře v Oostende

Máte-li zájem přečíst si o našich zážitcích ještě z pohledu chlapa, podívejte se na články mého manžela o Keukenhofu a Kinderdijku nebo o městech v Belgii.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *