Do města jsme se dostali v po desáté hodině dopoledne autobusem Student Agency z pražského Černého mostu. Díky shodě šťastných náhod jsme pak vystoupili na zastávce Fügnerova a ne až na nádraží, kam jsme původně zamýšleli jet. Procházku bychom si tím o minimálně kilometr prodloužili a to by rozhodně nebylo žádoucí.
Vyšli jsme tedy dle GPS směrem k ZOO. Cestou tam už jsme však mohli obdivovat námi předem zjištěné lokace jako zámek u Šaldova náměstí, Oblastní galerii nebo Severočeské muzeum. Podzimní Liberec byl na pohled pěkné, avšak velice klidné město. Jediná tramvaj jezdící sem tam a čtvercové vilky z předminulého století lehce naznačující moderní interiér se pro mě staly libereckým symbolem.
Cca po hodně a půl jsme klidnou chůzí a po obejití celé Zoologické zahrady došli k jejímu vchodu, koupili si lístek a šli prozkoumávat její krásy. Zahrada to byla pěkná, pro hraje hlavně možnost jít po směru prohlídky, a tudíž nic nevynechat, nicméně třeba Hlubocká se mi líbila víc. Byla zde překvapivá spousta „velkých zvířat“ a nejzajímavější byli samozřejmě bílí tygři.
Jinak na jejím konci jsme měli díky všudypřítomné zimě už „dost“ a rozhodli jsme se zpátky do centra nejít pěšky, nýbrž využít možnosti městské hromadné dopravy, tedy jediné tramvaje, kterou jsme potkali. Lístek platný na 90 minut jsme se však rozhodli nepromarnit šestiminutovou trasou, a zajeli jsme si tedy skoro na konečnou a zpět, přičemž jsme obdivovali město sedíce v teple za okny tramvaje. Při výstupu u centra Plaza jsme však nejdřív zvolili odpočinek, a tak jsme v DinoGrilu poobědvali a plánovanou prohlídku DinoParku o chvilku odsunuli. Dobře jsme udělali, protože na dinosaury jsme se pak vrhli odpočinutí.
Bylo to zajímavé a naučné zpestření odpoledne (4D film, laserová stezka, skleněná podlaha, tropický déšť), po němž jsme již zamířili na rezervovaný hotel Radnice. Ten jsme snadno našli, protože v Liberci je všechno relativně blízko sebe. Po ubytování jsme ještě sešli dolu na večeři a unavení usnuli v krásném dvoupokojovém hotelovém pokoji.
Na druhý den jsme po hotelové snídani měli naplánovanou procházku po památkách města. A tak jsme také učinili. Prohlídli jsme si radnici, Valdštějnské domky, Kostel svatého Antonína Velikého, Divadlo F.X. Šaldy, Kostel Božského Srdce Páně a vydali se kolem podivného množství nákupních center do IQlandie.
Cestou jsme si však vzpomněli, že jsme plánovali navštívit Labyrint v Centru Babylon a bylo to to nejlepší, co jsme mohli udělat. Nejen, že jsme viděli jak je Babylon řešený a promyšlený, ale atrakce Labyrint byla podle mě (kromě tygrů samozřejmě) to nejlepší, co jsme v Liberci zažili. První zrcadlové bludiště bylo podobné tomu petřínskému a moc neohromilo. Druhé se skly už bylo zajímavější, avšak třetí – ve tmě – bylo maximálně skvělé. Prošli jsme jej dvakrát a výborně se u toho bavili. Na konci nás ještě čekali logické hádanky a rébusy jako poskládat trojúhelníky do pythagorovy věty nebo kostičky do bedny.
Pak už jsme ale přešli do IQ landie, kde nás čekalo 5 pater pokusů a vynálezů. Po úvodní prohlídce „přežitých“ vynálezů a podzemní atrakce o vykopávkách jsme se dostali do patra s živly a zajímavostmi o Zemi. Následně jsme se vrátili o patro níž do vodní říše a pak konečně do třetího, kde nás čekal nejzajímavější úsek. Testy na lidské nadání a informace o člověku a jeho smyslech, pokusy na vnímání, postřeh, osobnost, sluch, zrak, sílu… Všechno to bylo strašně zajímavé. Páté střešní patro jsme jen prolétli, jelikož venku byla zima a šlo spíš o dětské hrátky a čtvrté zaměřené na kosmos už pro nás nebylo tolik úchvatné, navíc když hlavní atrakci – planetárium – jsme nestihli. S rozporuplnými pocity z Iqlandie, jelikož několik exponátů nefungovalo a několik jich nebylo možné pochopit, jsme se vydali k autobusovému nádraží, kam po půl hodině přistavil Student svůj autobus a my se vydali na cestu směr Praha, dorazivší domů v deset večer.
